NĚKDY SE NEZMĚNÍ OKOLNOSTI. ZMĚNÍ SE NÁŠ POHLED NA NĚ.

Několik let jsem učila na základní škole a dlouho jsem měla pocit, že mě víc než samotné „správné odpovědi“ zajímá to, co se děje mezi nimi – jak děti přemýšlí a co jim vlastně pomáhá, aby se v myšlení posouvaly dál.
Zajímalo mě také, jak se mění způsob myšlení, když má člověk prostor zpomalit, porozumět situaci a zkoušet různé cesty řešení.
Právě v MIU jsem našla způsob práce, který odpovídá tomu, co mě na učení dlouhodobě zajímá – neřešit jen výsledek, ale věnovat pozornost samotnému procesu myšlení.
Zkušenost z práce s dětmi, které v životě čelily různým výzvám, mi zase ukázala, jak důležité je nevnímat člověka jen podle toho, co se mu právě nedaří.
V práci je pro mě důležité tempo, ve kterém má člověk prostor přemýšlet, zkoušet různé cesty a postupně si vytvářet vlastní strategie. S klienty se nesnažíme o rychlou změnu, ale o porozumění tomu, jak přemýšlíme a jak si v situacích postupně nacházíme vlastní cestu. Pracuji s dětmi, dospělými i týmy a spolupracuji také se školami a dalšími odborníky.
Jsem také máma, a právě mateřství mi připomíná, že ne všechno jde naplánovat a že některé věci potřebují svůj čas.
Když mám volno, beru do ruky fotoaparát a vyrážím do přírody. Právě tam si nejvíc uvědomuji význam způsobu vnímání – že stejná situace může působit různě podle toho, na co zaměříme pozornost a jak ji pozorujeme. A že růst, ať už lidský nebo přírodní, se většinou odehrává nenápadně – krok za krokem.
Věřím, že každý člověk má potenciál rozvíjet se a nacházet vlastní způsoby, jak si poradit s výzvamy. Někdy k tomu stačí jen dostatek prostoru, správné otázky a někdo, kdo je ochotný jít chvíli vedle něj.

